MČR Pole Art 2020

Loni na podzim jsem měla to štěstí a umístila jsem se na krásném 3. místě na MČR Pole art 2019 a tím jsem se probojovala na Mistrovství světa, které mělo proběhnout začátkem června v Kanadě. Moc jsem se těšila. Taková příležitost se jen tak nenaskytne. Vše kromě víza už bylo zajištěné. Nakoupené letenky, zaplacený antidoping a registrace a zajištěné ubytování. Pak ale přišla Corona a všechno bylo jinak. MS v Kanadě bylo zrušené a přesunuté na listopad do Itálie a tak místo přípravy na Kanadu jsem se začala připravovat na další ročník MČR Pole art. Po 3 měsících karantény, kdy jsem se snažila se hýbat alespoň doma a občas jsem vysílala nějaké to online cvičení návrat na tyč nebyl úplně jednoduchý. Ať už posilujete, tak stejně na tyči potřebujete jiné svalové skupiny ale podmínky jsme měli všichni stejné. Letos se náš do kategorie MASTERS 40+ přihlásilo víc jak 10 (konkrétně 14, tedy rekordní počet) a tak postup do finále nebyl vůbec jistý. Abyste se probojovali do finále, tak musíte natočit video se svojí sestavou v délce 1:30 – 1:40 a porota z těchto videí vybere z každé kategorie 10 finalistů na základě hodnocení technické náročnosti, provedení, ártové složky a srážek. První den pokusů o natočení semifinálového videa se mi zrovna nedařilo. Neměla jsem sílu a vše mě bolelo. Měla jsem stres s termínem pro odevzdání daňových přiznání (jsem účetní) a měla jsem před sebou víkend na kterém jsem si již nechtěla lámat hlavu a stresovat se jak s daněmi, tak se semifinálovým videem, ale bohužel jsem s výsledkem nebyla příliš spokojená a tak jsem musela přijmout fakt, že minimálně něco mám natočené, ale po víkendu se pokusím natočit lepší pokus. V pondělí jsem si ještě zašla na trénink, abych doladila to, s čím jsem nebyla zrovna spokojená, ale ani v pondělí se mi nedařilo a tak jsem vlastně ten trénink po půl hodině vzdala. Provedení nebylo zrovna nic moc a také jsem neměla sílu a tak jsem si řekla, že než si fixovat špatné provedení, tak si raději odpočinu a budu čerpat energii a sílu na úterý, kdy jsem měla si poslední možnost dotočit nějaké další pokusy. A co se nestalo. Mé rozhodnutí bylo asi správné. Jak se říká, nebe a dudy. V úterý jsem měla sílu a šlo vše hladce a já natočila další 2 pokusy, které byly rozhodně lepší než ty předcházející a právě ten druhý pokus z úterka jsem odeslala jako semifinálové a díky němu jsem postoupila do finále. Opět se mi ukázalo, jak důležitý je odpočinek a regenerace a že právě tyto dva protiklady musí být vybalancované a že ani jeden nemůže být bez druhého. A tak jestli se poštěstí a nezasáhne nás další vlna Corony, tak se na Vás budu těšit 1.11.2020 ve finále MČR v Pole Art v divadle ABC. Držte mi palce

Vaše Jana